Pravidelná dávka lidové tvořivosti

22. 09. 2015

Ozvěny z 9. jednání zastupitelstva z pera našeho koordinátora. S mírným zpožděním, ale stále ještě rychleji než oficiální zápis...

Pravidelná dávka lidové tvořivosti

Kvůli jednání Zastupitelstva Prahy 4 ve středu 16. září jsem zmeškal zápas svého softbalového týmu. Mimo jiné proto, že tentokrát se začalo až ve tři odpoledne, což dřív nebývalo zvykem (ne že bych se tehdy zvládal uvolnit včas). Podle mého cesta správným směrem, jen by ještě bylo potřeba zapracovat na objemu agendy a rychlosti jejího vyřizování, aby se nemuselo končit až dlouho po půlnoci (to vím jen z doslechu, opět jsem se nedokázal donutit zůstat až do konce).

Nepomohl jsem tedy odvrátit vysokou prohru svých spoluhráčů, ale zato jsem byl svědkem mnoha zajímavých chvil na Nusleské radnici. A to přesto, že se po dobu mé pěti a půl hodinové přítomnosti v podstatě neprobíralo nic moc dramaticky zajímavého a sporného. Zatím čekám na zveřejnění zápisu, abych si alespoň početl, co se dělo po mém odchodu.

Na úvod byly zamítnuty (tradičním zdržováním se hlasování) návrhy opozice na předřazení těch potenciálně zajímavých bodů (zřízení nového výboru a interpelace zastupitelů), poté už začalo projednávání zprávy o plnění rozpočtu za první pololetí, ze kterého se brzy stala debata o koupališti Lhotka prokládaná paralelní debatou s opozičními zastupiteli za ANO, zda se pololetní zpráva o rozpočtu schvaluje či bere na vědomí.

Na závěr se zastupitel Petr (TOP) zeptal starosty Štěpánka (SZ), zda může garantovat, že je předložená zpráva v souladu se zákonem (pravda, že to již bylo po závěrečném slově). Starosta reagoval mlčením a vedoucí schůze konstatováním, že slovo již dostal návrhový a volební výbor, načež se strhla parádní hádka o aplikaci jednacího řádu – kdy může zaznít technická a faktická poznámka. Zastupitel Šebesta (TOP) nabádal přesedající paní Kotvovou (SZ), aby se při řízení schůze nekoukala do zdi, a řešila se také relevance faktické poznámky zástupce starosty Kováříka (ODS).

Pak už se konečně začaly privatizovat obecní byty. Praha 4 své byty dlouhodobě prodává nájemníkům, postupně tak, jak projevují zájem. Měl jsem za to, že je to poměrně rutinní krok s dlouho zavedenými pravidly fungování, kde jde dohromady jen o to věc formálně schválit. Ne tak na tomto jednání. Vypukly totiž mohutné dohady o prodejních cenách. Pochopil bych to, kdyby se Rada snažila pokoutně prodat byty za pár tisíc (ideálně spřízněné duši, co se „náhodou“ před pár týdny dostala do nájmu). Ale zde bylo jablkem sváru, že šlo o opakované nabídky z let 2011-2012. Tehdy se nájemníci rozhodli dále zůstat v nájmu, teprve nyní v rámci hromadného oslovení novou radnicí souhlasili s odkupem. Opozici se nezdálo, že o čtyři roky později je prodejní cena plus minus stejná a vehementně se snažili dokázat, že kupující museli vydělat na opravách, které mezitím město v bytech provedlo.

Kdyby byl předložen konkrétní vyčíslený příklad, možná by to stálo za zdvižené obočí (na druhou stranu jiné věci se 4 roky jistě opotřebovávaly + nájemníci celou dobu platili nájemné), takto mi to přišlo víc jako hledání klacku na Radu za každou cenu. Že prý by znalec, který určil cenu, mohl udělat špatný posudek… Že prý možná neměl všechny podklady, aby byt ocenil správně… Že prý by za to mohli současné zastupitele jednou trestně stíhat za způsobení škody…

V kruhu se točící debatu přerušila povinná pauza na interpelace občanů. Měl jsem své vystoupení ohledně dopravní ankety v Krči. Poté jsme se v předsálí docela dlouho bavili s kolegou, ale o nic moc jsem nepřišel, neboť na interpelace navázalo asi 40 minut přestávky. I tak jsem se na své místo vrátil až po obnovení rozpravy, zrovna ve chvíli, kdy se opět řešilo, kdo je nebo není realitní makléř. Alespoň se už jednání posunulo o pár bodů dál.

Přiblížila se ale také 19. hodina, což je podle jednacího řádu čas, kdy je třeba procedurálním hlasováním prodloužit jednací dobu, pokud se má pokračovat. Namísto rutinního odmávnutí příslušného usnesení se opět posunuly hranice nemožného. Napřed vznikl povyk po faktické poznámce Jana Petra (TOP), který prý s ohledem na veřejnost navrhoval vrátit začátky jednání zpět na 10. hodinu dopoledne nebo na víkend. Potom se po odhlasování prodloužení do devíti večer ukázalo, že předseda klubu Horálek (ČSSD) chtěl ještě předtím přestávku na poradu, ale nebyl vyslyšen. Následoval intenzivní spor o výklad jednacího řádu (který zároveň říká, že o procedurálním návrhu se hlasuje ihned a bez rozpravy a že faktická a technická poznámka má přednost), který vyvrcholil tvrzením TOP 09, že zpochybňuje jednání po 18:57, protože neprobíhá dle jednacího řádu. Pak si ještě zastupitelé vyměnili několik nefaktických faktických a netechnických technických poznámek a posunuli jsme se dále.

Nějakou dobu bylo jednání relativně rychlé. Řešily se prodeje nepotřebných pozemků, svěřování pozemků do správy a splátkové kalendáře nájemného. Zajímavé to začalo být zase až u odpouštění smluvních pokut u nájemců komerčních prostor. Důvodem odpouštění je fakt, že staré nájemní smlouvy obsahovaly klauzuli o pokutě za prodlení ve výši 0,1% ročního nájmu denně. Dle nějakých rozsudků má být takto počítaná pokuta nepřiměřeně vysoká, a tudíž by Praha 4 případný soudní spor stejně nemohla vyhrát. Proto je prý lepší takovou pokutu rovnou odpustit, vypočíst jinak (0,5% z dlužné částky denně) a vymáhat po dlužnících sníženou částku. Opozice byla proti odpouštění s vcelku logickým argumentem, že nájemci věděli, co podepisují, což vedlo k třičtvrtěhodinové debatě. Musím přiznat, že tentokrát měla docela úroveň, ale svou suchopárností mě vyčerpala natolik, že jsem se poté rozhodl ve 20:45 jednání opustit a přišel tak o další čtyři hodiny zastupitelských kratochvílí.

Třeba se jednou řádného konce jednání přeci jen dočkám…