Dopravní anketa v ulici U Krčského nádraží

02. 09. 2015

Shrnutí místní ankety o dopravě uspořádané našim koordinátorem v Krči.

Dopravní anketa v ulici U Krčského nádraží

Jednání naší komise dopravy 8. července mě inspirovalo. Způsob jednání, kde komise o situaci rozhodla obratem od stolu, navíc ve stylu „když si stěžují na hluk a chtějí jednosměrku, tak jim aspoň navrhneme zavedení třicítky“, mě přivedl na myšlenku, jestli by se politik neměl taky napřed zeptat lidí, kteří tam bydlí, co si o tom myslí. Už proto, že na tom samém jednání se o něco dřív řešilo, že cosi navrhují tři občané, zatímco zbytek sídliště to tak nechce. Ke všemu jsem se zpětně dozvěděl, že původní jednosměrkový záměr (ať už si o něm myslí kdo chce, co chce) nebyl vůbec správně odprezentován a vyzněl úplně naopak.

Rozhodl jsem se uspořádat na téma dopravy v ulici U krčského nádraží z vlastní iniciativy soukromou anketu mezi sousedy. Krom toho, že její výsledek nyní prezentuji zde, budu myšlenku v budoucnu dál tlačit jak k politikům na radnici, tak mezi kolegy Svobodné do jejich obcí.

 

Sestavil jsem jednoduchý dotazník s několika relevantními otázkami. V pátek 17. července jsem měl připravených 150 anketních archů s průvodním dopisem, které jsem ten den rozhodil do schránek v naší čtvrti, jejíž je ulice U krčského nádraží v podstatě osou. Dopis obsahoval výzvu, aby ochotní respondenti vhodili vyplněné archy do naší schránky. Lhůta pro odpovědi běžela nakonec až do konce srpna. Nyní jsem usoudil, že času již bylo dost, a přikročil k vyhodnocení. Pokud se sejdou ještě další odpovědi později, rád provedu příslušnou korekci výsledků.

 

V poznámkách, které bylo možné k anketě připojit, se objevily obavy, že vyhodnocení nebude férové, nebo že anketa vůbec není relevantní, když je anonymní a nekontrolovaná. K tomuto zde místopřísežně prohlašuji, že největší „manipulací“, kterou jsem snad provedl, bylo, že jsem na anketu odpověděl já sám a moji rodiče. Ovšem všichni jsme obyvatelé „spádové oblasti“. A bohužel se mi nepodařilo dostat se do některých bytových domů, takže jejich obyvatelé se o anketě nejspíš nedozvěděli.

Ze 150 rozdaných anketních listů (jeden na schránku) se mi zpátky vrátilo 43 odpovědí. Účastí jsem tedy zhruba někde na úrovni senátních voleb. 24 respondentů uvedlo, že bydlí přímo v ulici U Krčského nádraží, tedy něco přes polovinu. Dotazník obsahoval sérii otázek a prostor pro vlastní komentáře a postřehy.

 

První otázka byla: „Jaká by měla být v ulici U krčského nádraží povolená rychlost?“ Přímo se váže na záměr a doporučení komise dopravy zavádět zde 30 km/h namísto současných 40 km/h. Je však vidět, že ze 2/3 převažuje názor ponechat současný stav, a platí to i v samotné ulici. Tři lidé si postěžovali, že již stávající limit není dostatečně důsledně vymáhán.

Druhá otázka zněla: „Uvítali byste zjednosměrnění ulice U krčského nádraží?“ Ačkoliv podle komise dopravy jednosměrka naprosto není reálná, zajímal mě názor místních i na ni. I zde je vidět, že převažuje přání jednosměrku nezavádět. Celkový výsledek je 70% proti, ze samotné ulice U krčského nádraží, odkud je 9 z 11 zájemců o jednosměrku, si to myslí „pouze“ 58% respondentů. 3x bylo uvedeno, že případná jednosměrka by měla být pouze v úseku Sulická-Matek.

 

Třetí otázka se zaměřila na autobus 293, který ulicí projíždí. Pouze jeden jediný odevzdaný lístek tvrdil, že by jeho autor uvítal, kdyby byla linka zrušena či přesunuta, všichni ostatní si jednoznačně přejí zachování autobusu, zejména s ohledem na starší občany. V doprovodných komentářích se hned 6x objevilo přání na zkrácení intervalu (nyní 30 minut).

Čtvrtá otázka se týkala hluku z dopravy v ulici. Třináct ze čtrnácti souhlasných odpovědí pochází od obyvatelů ulice samotné a tvoří zde těsnou většinu. Celkově jde o názor jedné třetiny respondentů. V doprovodných odpovědích se však dále 5x objevilo, že problematická je hlavně přilehlá sběrna kovů, byť oddělená vysokou plechovou bariérou, 4x byla jako závažný zdroj hluku zmíněna Jižní spojka, 3x ulice Sulická, po které jezdí neporovnatelně intenzivnější tranzitní doprava, a 1x blízká vlaková trať.

  

Posledními dvěma otázkami jsem se snažil zjistit, zda se lidem myšlenka podobných anket zamlouvá a zda se domnívají, že by je měla organizovat sama radnice Prahy 4. Zde je výsledek naprosto jednoznačně kladný, objevilo se pouze jedno negativní stanovisko a 4x nebyla odpověď uvedena. Považuji to tedy za signál jak sobě, že jsem nedělal zbytečnou práci, tak především pro Prahu 4 a její komise. Jistě organizace podobných akcí něco stojí (tisk, roznos, zpracování). Výsledkem však je jak lepší povědomí o místních preferencích (byť souhlasím, že 43 odpovědí stále není jednoznačně reprezentativní vzorek), tak lepší pocit místních občanů, že se někdo zajímá o jejich názor, místo aby rozhodoval bez rozmyslu za ně, údajně v jejich zájmu. Zaznamenal jsem, že podobným směrem jde tzv. Místní Agenda 21, avšak s ohledem na velikost Prahy 4 (i po rozdělení do čtvrtí) se mi zdá, že zatím v příliš makroskopickém měřítku.

 

Krom statisticky vyhodnotitelných odpovědí jsem krom toho získal ještě celou řadu psaných postřehů a námětů k řešení. Namátkou: Přímo v ulici je jen jeden odpadkový koš a ten je navíc už měsíce nedostatečně odvážený (foceno 21. června). Rozbitý plot mezi chodníkem a železniční tratí by zasloužil opravu (zatím došlo jen na nekoncepční posekání šeříkových keřů a očištění chodníku). Chybí také zastřešení MHD zastávky Nad Havlem před deštěm při dlouhém čekání na spoj (lavičku jsme již úspěšně vyřešili).

Jsem si vědom toho, že je to hlavně o dostupných financích. Ale rozhodně bych raději dal peníze na takovéto podněty a na ankety vedoucí k jejich získání, než třeba na zavádění nových a nevítaných dopravních a jiných omezení.

 

Ilustrační foto: zdroj; Grafy: Alois Sečkár